Hřebíček

Usušená květová poupata hřebíčkovce s velmi silnou, sladce pálivou vůní.

Botanický název: Syzygium aromaticum

Odkud pochází a od kdy ho známe

Hřebíčkovec pochází z indonéských ostrovů Ternate a Tidore na Molukách. Do Číny se hřebíček dostal už před naším letopočtem, do Evropy přes arabské a benátské obchodníky. Stejně jako muškát byl důvodem velkých zámořských výprav.

Kde se používá nejvíc

Indonésie (největší pěstitel i spotřebitel), Indie, Zanzibar, Madagaskar. V Evropě do perníku, svařeného vína, červeného zelí a kompotů.

Kam se hodí v kuchyni

Perník, svařené víno, červené zelí, kompoty, marinády a pečená šunka.

Zajímavosti a příběhy

  • Za dynastie Chan si podle dobových záznamů dvořané museli před rozhovorem s císařem žvýkat hřebíček, aby jim nepáchlo z úst.
  • Název hřebíček je podle tvaru – usušené poupě opravdu připomíná malý hřebík. Stejný původ má anglické clove (z latinského clavus, hřebík).
  • Látka eugenol z hřebíčku tlumí bolest a dezinfikuje; zubaři ji používají dodnes.
  • Většinu indonéské úrody nespotřebuje kuchyně, ale výroba cigaret kretek, do kterých se hřebíček přimíchává.

Tip do kuchyně

Do omáčky jej zapíchněte do cibule – snadno ho pak vyndáte. Mletý dávkujte po špetkách.

Skladování

Kvalitní hřebíček je olejnatý; po stisknutí nehtem by měl pustit kapku oleje.

Recepty, kde se to hodí

Celý gastro slovník