Gastro slovník a lexikon koření

Co je jíška, jak se blanšíruje a k čemu se hodí jalovec? Kuchařské pojmy vysvětlené srozumitelně. V postupech receptů na ně vedou odkazy.

Lexikon koření

Anýz
Drobná šedozelená semínka s výraznou sladkou vůní lékořice. Ve vůni podobný badyánu, ale jemnější.
Badyán
Hvězdicovité plody s výraznou anýzovou vůní, typické pro čínskou a vietnamskou kuchyni.
Bazalka
Sladce aromatická bylinka s tóny anýzu a hřebíčku, základ italské kuchyně.
Bobkový list
Sušené listy vavřínu ušlechtilého s jemně nahořklou, balzámovou vůní, která se uvolňuje pomalým vařením.
Černuška (kalindži)
Malá černá trojhranná semínka s chutí, která připomíná cibuli, tymián a černý pepř dohromady.
Černý pepř
Plody pepřovníku černého, sklizené nezralé a usušené. Pálivý, svěží a aromatický – nejpoužívanější koření světa.
Chilli
Sušené nebo čerstvé papričky různé pálivosti; pálivost určuje látka kapsaicin, soustředěná hlavně v semenech a přepážkách.
Estragon
Bylinka s jemnou anýzovou chutí, oblíbená ve francouzské kuchyni.
Fenykl (semínka)
Nasládlá semínka s anýzovou vůní, příbuzná koprové chuti.
Garam masala
Indická směs pražených koření – obvykle kmín římský, koriandr, kardamom, skořice, hřebíček a pepř. Každá rodina má svou.
Hořčičné semínko
Drobná žlutá, hnědá nebo černá semínka hořčice. Celá jsou ostrá a nasládlá, po opražení oříškově vonná; pálivost se uvolní až po rozdrcení a smíchání s vodou.
Hřebíček
Usušená květová poupata hřebíčkovce s velmi silnou, sladce pálivou vůní.
Jalovec
Modročerné „bobule“ jalovce obecného s pryskyřičnou, lesní vůní a nasládlou chutí. Dávají aroma i ginu.
Kardamom
Zelené tobolky s drobnými černými semeny – svěží, citrusová a eukalyptová vůně. Patří k nejdražším kořením.
Kmín
Semena kmínu kořenného jsou lehce nahořklá, teplá a výrazně aromatická. Je to nejtypičtější koření české kuchyně.
Kopr
Jemná, sladce anýzová bylinka, bez které by nebyla koprovka ani kulajda.
Koriandr
Semena mají citrusovou, nasládlou vůni; čerstvá nať (cilantro) chutná úplně jinak – svěže a výrazně.
Kurkuma
Sušený a mletý oddenek z čeledi zázvorovitých se zemitou, lehce hořkou chutí a sytě žlutou barvou.
Levandule
Fialové květy s intenzivní sladkou, květinovou a lehce kafrovou vůní. V kuchyni se používá jen levandule lékařská.
Libeček
Bylinka s chutí, která připomíná polévkové koření – proto se jí říká i „maggi“.
Majoránka
Sladce bylinková, kořenitá vůně s jemnými tóny máty a citrusu. Patří k nejoblíbenějším českým bylinkám.
Máta
Svěží bylinka s chladivou vůní mentolu. Nejběžnější je máta peprná a máta klasnatá, která je jemnější a sladší.
Medvědí česnek
Jarní lesní bylina s jemnou česnekovou vůní. Sbírají se listy od března do začátku května, před rozkvětem.
Muškátový oříšek
Semeno muškátovníku s teplou, nasládlou a lehce pryskyřičnou vůní. Muškátový květ je jeho jemnější obal.
Nové koření
Usušené nezralé plody pimentovníku z Karibiku. Voní jako směs skořice, hřebíčku, muškátu a pepře – odtud anglický název allspice.
Oregano
Divoká příbuzná majoránky s výraznější, pikantní chutí. Sušené je aromatičtější než čerstvé.
Pažitka
Jemná trubkovitá nať s mírnou cibulovou chutí. Nejrychlejší česká bylinka – roste na zahradě i v květináči.
Perníkové koření
Směs mletého koření na perník a vánoční pečivo: obvykle skořice, hřebíček, badyán, anýz, nové koření, muškátový oříšek, zázvor a kardamom.
Petrželka
Nať petržele, hladká nebo kadeřavá. Svěží, lehce hořkobylinná chuť; hladká petrželka je aromatičtější.
Pískavice (řecké seno)
Hranatá žlutohnědá semínka s nahořklou chutí a vůní, která připomíná javorový sirup a karamel. Sušené lístky (kasuri methi) voní jemněji.
Ras el hanout
Marocká směs koření, jejíž jméno znamená „hlava obchodu“ – to nejlepší, co obchodník má. Obvykle obsahuje kmín, koriandr, skořici, zázvor, kurkumu, kardamom, pepř a další.
Římský kmín (kumín)
Semena kmínu římského mají zemitou, lehce kouřovou chuť, úplně jinou než kmín kořenný. Nezaměňovat.
Rozmarýn
Jehličkovité lístky s pryskyřičnou, borovicovou vůní. Typická středomořská bylinka.
Šafrán
Ručně sbírané blizny šafránu setého – na kilogram je potřeba přes sto tisíc květů. Medová vůně a zlatá barva.
Šalvěj
Sametové lístky s lehce hořkou, kafrovou vůní.
Saturejka
Bylinka s pikantní, pepřovou chutí; v češtině se jí říká i „čubrica“.
Sečuánský pepř
Usušené slupky plodů žlutodřevu. Nepálí jako pepř, ale citrusově voní a na jazyku způsobí zvláštní mravenčení až znecitlivění.
Skořice
Usušená kůra skořicovníku – sladce kořenitá a hřejivá. Cejlonská skořice je jemná, levnější kasie (čínská) výraznější.
Sladká paprika
Mleté sušené plody papriky – sladké, ovocné a barevné. Maďarská a slovenská paprika patří k nejlepším.
Sumak
Tmavě červený prášek z usušených plodů keře škumpy. Chutná svěže kysele, podobně jako citron, ale bez tekutiny.
Tymián
Drobné lístky s teplou, lehce kafrovou vůní, které dobře snášejí dlouhé vaření.
Uzená paprika
Paprika sušená nad kouřem z dubového dřeva (španělská pimentón de la Vera). Sladká, pálivá nebo hořkosladká, vždy s kouřovou vůní.
Vanilka
Fermentované a usušené lusky orchideje vanilovníku. Druhé nejdražší koření světa s plnou sladkou vůní.
Zaatar
Blízkovýchodní směs sušeného tymiánu nebo dobromysli, sumaku, opraženého sezamu a soli. Bylinková, kyselá a oříšková zároveň.
Zázvor
Oddenek zázvoru – čerstvý je ostrý, svěží a citrusový, sušený mletý je teplejší a vhodnější do pečiva.

Techniky

Al dente
Těstoviny nebo rýže uvařené „na skus“ – měkké, ale uprostřed ještě s lehkým odporem. Doba vaření bývá o minutu kratší, než uvádí…
Bešamel
Základní bílá omáčka z máslové jíšky a mléka ochucená solí a muškátovým oříškem. Používá se do lasagní, k zapékaným jídlům a jako…
Blanšírování
Krátké povaření zeleniny nebo ovoce ve vroucí osolené vodě a okamžité zchlazení v ledové vodě. Zelenina si tak udrží barvu i křupavost,…
Brunoise
Krájení zeleniny na velmi drobné kostičky o hraně 2–3 mm, typicky jako základ omáček.
Deglazování
Zalití výpeku na dně pánve nebo pekáče tekutinou (vínem, vývarem, vodou) a jeho rozpuštění. Ze zbytků po opékání masa tak vznikne základ…
Dušení
Pomalá úprava v malém množství tekutiny pod pokličkou. Hodí se pro tužší kusy masa, které se dlouhým dušením rozpadají a zůstanou šťavnaté.
Emulze
Stabilní spojení dvou tekutin, které se jinak nemíchají – typicky tuku a vody. Majonéza nebo holandská omáčka jsou emulze, které drží pohromadě…
Filetování
Oddělení masa ryby od kostí a kůže na celé plátky (filety). Stejně se říká i vykrajování dílků citrusů bez blan.
Flambování
Zapálení alkoholu (koňaku, rumu, brandy) přímo na pánvi. Alkohol vyhoří a v jídle zůstane jen aroma. Z bezpečnostních důvodů vždy mimo digestoř…
Fond
Silný vývar z kostí, zeleniny a koření, často dlouho redukovaný. Slouží jako chuťový základ omáček a šťáv.
Glazování
Potření pokrmu lesklou vrstvou (glazurou) – u masa redukovanou šťávou nebo medem, u zákusků polevou. Glazura dodá lesk i chuť.
Gratinování
Zapékání pokrmu v troubě pod silným horním žárem, často se sýrem, strouhankou nebo bešamelem, dokud se na povrchu nevytvoří zlatá kůrčička.
Jíška
Směs tuku (nejčastěji másla) a hladké mouky opražená na pánvi, kterou se zahušťují omáčky a polévky. Světlá jíška se praží jen krátce…
Julienne
Krájení zeleniny na tenké nudličky o délce několika centimetrů, například do polévek, salátů nebo jako ozdoba.
Karamelizace
Hnědnutí cukru působením tepla. U cibule nebo zeleniny jde o pomalé opékání, při kterém se uvolní přirozené cukry a vznikne sladká, plná…
Konfitování
Pomalé vaření masa ponořeného v tuku při nízké teplotě (kolem 80–90 °C), typicky kachních stehen v kachním sádle. Maso je pak velmi…
Kořenová zelenina
Mrkev, petržel, celer a pastinák – základ vývarů, svíčkové a mnoha omáček. Často se kupuje jako „polévková zelenina“.
Kynutí
Fáze, kdy droždí v těstě vytváří plyn a těsto zvětšuje objem. Nejlépe probíhá v teple kolem 25–30 °C a bez průvanu.
Marinování
Naložení masa, ryby nebo zeleniny do ochucené směsi (olej, kyselina, koření) na několik hodin. Marináda dodá chuť a kyselé složky maso částečně…
Mise en place
Příprava všech surovin a nádobí před začátkem vaření – nakrájeno, odváženo, nachystáno. Vaření je pak klidnější a nic se nespálí.
Pošírování
Šetrné vaření těsně pod bodem varu, kdy voda jen jemně „šeptá“. Tak se připravují zastřená vejce, ryby nebo ovoce ve víně.
Redukce
Odpařování tekutiny vařením bez pokličky, při kterém omáčka nebo vývar zhoustne a chuť se zkoncentruje. Redukovat znamená nechat svařit například na polovinu.
Restování
Opékání nadrobno nakrájených surovin na tuku za stálého míchání, typicky cibule do zlatova jako základ omáčky nebo guláše.
Sous-vide
Vaření potravin vakuově zatavených v sáčku ve vodní lázni s přesně udržovanou teplotou. Maso se propeče stejnoměrně od středu ke krajům a…
Špikování
Protahování proužků slaniny nebo špeku masem pomocí špikovací jehly. Libové maso tím při pečení nevysychá – klasika u svíčkové.
Temperování čokolády
Řízené rozpuštění a ochlazení čokolády, aby po ztuhnutí měla lesk a příjemně křupla. Netemperovaná čokoláda bývá matná a šedne.
Trojobal
Klasická česká úprava na smažení: mouka, rozšlehané vejce a strouhanka. Řízek nebo sýr se obalí postupně v tomto pořadí a hned smaží.
Velouté
Jedna ze základních omáček francouzské kuchyně – světlá jíška zalitá světlým vývarem (kuřecím, rybím nebo telecím). Je základem mnoha krémových omáček a…
Vodní lázeň
Miska postavená nad hrnec s mírně vroucí vodou. Používá se na rozpouštění čokolády, šlehání krémů se žloutky nebo pečení jemných pudinků bez…
Zátřepka
Mouka rozmíchaná ve studené vodě nebo mléce, kterou se rychle zahušťují polévky a omáčky. Musí se několik minut provařit, jinak je cítit…