Sumak

Tmavě červený prášek z usušených plodů keře škumpy. Chutná svěže kysele, podobně jako citron, ale bez tekutiny.

Botanický název: Rhus coriaria

Odkud pochází a od kdy ho známe

Škumpa koželužná roste divoce ve Středomoří a na Blízkém východě. Kyselý prášek z jejích plodů se tu používá od antiky; Římané jím okyselovali jídla dřív, než do Evropy dorazily citrony.

Kde se používá nejvíc

Turecko, Írán, Libanon, Sýrie, Palestina a Irák – saláty, kebaby, rýže a směs zaatar. V Evropě se rozšířil až s oblibou blízkovýchodní kuchyně.

Kam se hodí v kuchyni

Libanonský salát fattoush, kebaby, grilované maso, cibule ke kebabu, rýže, směs zaatar a hummus.

Zajímavosti a příběhy

  • Kyselost sumaku pochází z ovocných kyselin, hlavně jablečné – podobně jako u kyselých jablek.
  • Jedlá škumpa nemá nic společného s jedovatým severoamerickým „poison sumac“, který patří do jiného rodu.
  • Ke každému kebabu v Turecku patří cibule promnutá se sumakem a petrželkou.
  • Listy škumpy se dříve používaly k vyčiňování kůží – odtud název škumpa koželužná.

Tip do kuchyně

Sypte ho až na hotové jídlo – nahradí citronovou šťávu tam, kde nechcete tekutinu, třeba na cibuli nebo pečené brambory.

Skladování

V uzavřené dóze vydrží asi rok, pak bledne.

Recepty, kde se to hodí

Celý gastro slovník